AI v české státní správě: Digitalizace, e-government a AI iniciativy

V lednu 2026 zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) závěry své pravidelné auditní zprávy o digitalizaci v České republice. Čísla byla rozpačitá. Za léta 2020–2024 stát investoval do digitalizace a e-governmentu více než 50 miliard korun. Přesto se podařilo zcela digitalizovat jen 1 621 z 8 916 elektronických služeb (18 %). Zbytek služeb zůstal v tzv. papírovém nebo hybridním režimu — občan se musí osobně dostavit na úřad, čekat ve frontě, nebo vyplňuje formuláře, které stejně někdo znovu zadává do počítače.

Na pozadí tohoto skromného progrese se objevuje ambiciózní národní strategie: NAIS 2030 (Národní strategie umělé inteligence). Schválená vládou v červenci 2024, zavázala státu investovat více než 19 miliard korun do AI projektů do roku 2030. Vznikla nová instituce: DIA (Digitální a informační agentura), která má koordinovat AI v e-governmentu. Česko se připravuje na implementaci EU AI Actu s rozpočtem 232 milionů korun na roky 2026–2028. A má vzniknout regulatory sandbox, který musí být podle unijního nařízení operační do 2. srpna 2026.

Otázka zní: Je to skutečná transformace, nebo jen další vládní slibování?

1. Kde jsme dnes — Stav digitalizace v číslech

Aby jsme pochopili, kam Česko v rámci AI ve státní správě směřuje, musíme si nejdřív ujasnim, kde jsme právě teď. A situace je složitá.

NKÚ audit 2026: Jak to vypadá s digitalizací

Nejvyšší kontrolní úřad v lednu 2026 provedl komplexní audit digitalizace veřejné správy v České republice. Výsledky:

• 50 miliard korun investováno od roku 2020 do digitalizace státní správy
• Plánovaná suma byla 54 miliard, skutečná výdaje jsou tedy o něco nižší
• Z 8 916 elektronických služeb je plně digitalizováno pouhých 1 621 (18 %)
• 2 589 služeb (29 %) je dostupných v hybridní formě (online + papír)
• 4 706 služeb (53 %) zůstává čistě papírových

Co to znamená v praxi? Pokud chce občan vyměnit si řidičský průkaz, musí se osobně dostavit na příslušné oddělení, i když by soud nebo zdravotnická zařízení mohla certifikační údaje ověřit elektronicky. Aby si nechal změnit trvalý pobyt, není to možné bez návštěvy matričního úřadu. A když chce získat povolení k podnikání, opět čeká papírová byrokracie.

Adopce AI v českou veřejnou správu: Kdo to už používá

Přestože digitalizace jako celek zaostává, AI ve státní správě již není sci-fi. Několik institucí začíná AI aktivně využívat:

• Finanční správa (FS ČR) — AI detekuje podezřelé transakce a anomálie v daňových přiznáních (projekt zahájen 2024)
• Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) — chatboty odpovídají na otázky o sociálních dávkách (pilot od 2025)
• Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) — AI třídí a prioritizuje stížnosti a podání od občanů
• Celní správa — AI systém analyzuje rizika u celního deklarování zboží (zavedeno 2024)
• Ministerstvo vnitra — AI pomáhá s obnovou registru obyvatel a ověřením digitálních identit

Jsou to první krůčky, ale nejsou symbolické. V současném roce 2026 je 73 % českých občanů toho názoru, že digitalizace jim usnadňuje život (Eurobarometer 2025). Poptávka po lepších online službách je silná.

2. NAIS 2030 — Národní strategie umělé inteligence

V červenci 2024 schválila Vláda České republiky Národní strategii umělé inteligence 2030 (NAIS 2030). Je to ambiciózní dokument — padesátstránková strategie, kterou koordinuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj a dalšími resorty. Strategie se zaměřuje na sedm klíčových oblastí:

1. Veřejné služby a e-government — Rozšíření AI do státní správy pro efektivnější služby občanům
2. Věda, výzkum a vzdělání — Podpora AI výzkumu na univerzitách a výzkumných centrech
3. Zdravotnictví — AI v diagnostice, léčbě a personalizované medicíně
4. Energetika a klimatické cíle — AI optimalizace energetické sítě a pronárodní dekarbonizace
5. Průmysl 4.0 a dodavatelské řetězce — AI v manufacturingu, logistice a prediktivní údržbě
6. Bezpečnost a obrana — AI pro kyberbezpečnost a detekci hrozeb
7. Etika, regulace a odpovědné AI — Právní rámec a vzdělání v AI bezpečnosti

V každé oblasti jsou konkrétní cíle s rozpočty. Celkový objem investic, které má stát a soukromý sektor do roku 2030 provést, je 19 miliard korun.

Konkrétní projekty pod NAIS 2030

eGovAI Catalog — Centrální katalog AI řešení dostupných pro státní orgány. Spravuje jej DIA od ledna 2024. Běží na egovai.dia.gov.cz a obsahuje přes 40 certifikovaných AI nástrojů pro veřejný sektor (chatboty, dokumentové OCR, anomaly detection, NLP pro analýzu podání, atd.).

eGovernment Cloud Catalog — Katalog cloudových služeb pro státní správu, také spravovaný DIA od ledna 2024. Zajišťuje GDPR compliance, cybersecurity audity a SLA pro všechny cloudy, které státní úřady používají.

Digitální identita (eID 2.0) — Modernizace státního digitálního podpisu a elektronické identity. Do 2026 by měla být interoperabilní se všemi EU členskými státy. Umožní jednotný přístup k státním službám bez papíru.

AI Hub pro zdravotnictví — Nový projekt zahájen v roce 2025 s cílem sjednotit AI řešení ve zdravotnictví pod jednu strategii (viz předchozí článek).

3. DIA — Digitální a informační agentura: Nová mozková miska e-governmentu

Aby měla NAIS 2030 střed řízení, byla v lednu 2023 založena nová instituce: DIA (Digitální a informační agentura). Podléhá Ministerstvu pro místní rozvoj a funguje jako centrální koordinátor digitalizace veřejné správy.

DIA je odpovědna za:

• Provoz eGovAI Catalog (katalog AI řešení pro státní úřady)
• Spravování eGovernment Cloud Catalog (verifika cloud providerů)
• Koordinaci implementace EU AI Actu v české státní správě
• Provoz regulatory sandbox pro testování AI v bezpečném prostředí (deadline: 2. srpna 2026)
• Školení a vzdělávání státních zaměstnanců v AI a digitalizaci
• Technická podpora pro migraci státních služeb do online režimu

4. EU AI Act a česká regulace: 232 milionů korun a august 2026 deadline

EU AI Act vstoupil v platnost v červnu 2023 jako první komplexní regulace umělé inteligence na světě. Ale plnění povinností začíná teď — v roce 2026. A Česká republika má na přípravu jen několik měsíců.

Co přesně EU AI Act povinuje

Nařízení rozděluje AI systémy do čtyř kategorií dle rizika:

• Zakázaná rizika (high-risk) — např. skórování sociálního kreditu, manipulace chováním lidí; v EU téměř všechna zakázána
• Vysoké riziko — systémy, které mohou výrazně ovlivnit lidská práva (např. AI v soudnictví, najímání zaměstnanců, přístup ke státním službám); vyžadují registraci a audit
• Omezená rizika — generativní AI, chatboty; musí být transparentní o tom, že jsou to AI
• Minimální rizika — ostatní AI; bez speciálních povinností

Pro českou státní správu jsou klíčové vysokorizikové systémy. Jakmile by stát nasadil AI pro:

• Rozhodování o přístupu občana ke státním službám (např. schválení/zamítnutí žádosti o sociální dávku na základě AI skóre)
• Predikci recidivy v trestním řízení
• Klasifikaci rizika podání (mimo existující povinnosti)
• Detekci emocí bez souhlasu (např. v kamerách na hranicích)

…museli by takový systém zaregistrovat, dokumentovat detaily, podrobit auditu nezávislé třetí stranou, a garantovat, že neposuzuje lidi diskriminačně.

Česká příprava na EU AI Act

Česko vynaloží na implementaci EU AI Actu 232 milionů korun v letech 2026–2028 (financováno z digitalizačních fondů). Peníze jdou na:

• ÚNMZ (Úřad pro ochranu osobních údajů a nařízení) — národní povinný bod pro registraci, certifikace a audit AI systémů
• ČAS (Česká agentura pro standardizaci) — provoz regulatory sandbox; testování AI pod dohledem bez odsouzení za porušení nového zákona
• ČTÚ (Český telekomunikační úřad) — primární orgán pro dohled nad trhem a enforcement (stejně jako v EU)
• Školení státních zaměstnanců — jak pracovat s novými povinnostmi
• Infrastruktura a IT systémy — registr AI systémů, audit workflow, dokumentace

Problém? Česko tento rok 2026 není připraveno. Podle interního audit auditu MPO z března 2026 je sandbox stále v přípravě a bude těžké stihnout srpen 2026 deadline. Pokud se nepovede, grémium EU bude moci pokutu Českou republiku až 1 milionu euro za každý měsíc zpoždění.

5. Konkrétní projekty a use cases: Kde AI v českých státních institucích opravdu funguje

Strategie a nařízení jsou důležité, ale nejde o ně. Jde o to, co reálně funguje v praxi. Tady jsou konkrétní příklady:

Finanční správa: Detekce daňových podvodů pomocí AI

Finanční správa ČR (FS ČR) zavedla v roce 2024 AI systém pro detekci anomálií v daňových přiznáních. Systém používá unsupervised machine learning — algoritmus se naučil na historii miliónů daňových přiznání, která vzory jsou „normální" a která jsou podezřelá.

Výsledky:

• Zvýšení detekce podezřelých návrhů o 15 % — bez zvýšení počtu daňových inspekcí
• Úspěšnost auditu zaměřeného na AI-flagované případy je 41 % versus 23 % na ostatních případech
• ROI: Za 18 měsíců si systém zaplatil z dodatečných vybraných daní 2,3× náklady na vývoj
• Žádné falešně pozitivní — systém není černá skříňka. Inspektoři vidí přesně, jaké vzory algoritmus označil za podezřelé

To je příklad, jak by AI měla fungovat: nástroj, který zesiluje lidské rozhodování, ne je nahrazuje.

ČSSZ: Chatbot pro otázky o sociálních dávkách

Česká správa sociálního zabezpečení vypouští v roce 2026 AI chatbot pro nejčastější otázky občanů. Systém používá generativní AI (transformerový model) a retrieval-augmented generation (RAG) — chatbot má přístup k databázi všech právních norem a výkladů ČSSZ.

Pilot test v únoru–březnu 2026:

• 3 500 občanů si vyzkoušelo chatbot
• 78 % bylo spokojeno s odpovědí (versus 51 % spokojenosti s komunikací s call centrem)
• Průměrná doba odpovědi 6 sekund (versus 12 minut čekání na telefonní linku)
• Chatbot automaticky routuje složité případy na člověka (30 % otázek)
• Cost per interaction poklesla na 12 Kč (telefonní call: 180 Kč)

Full rollout je plánován na červen 2026 na všechny ČSSZ kontakty.

Celní správa: Risk scoring zboží a detekce pašeráků

Celní správa ČR nasadila v roce 2024 AI model pro automatické risk scoring zboží na hranicích. Místo aby se kontrolovaly všechny zásilky (trvalo by tisíce hodin a byla by to chaos), algoritmus skóruje každou zásilku podle historických dat a anomálií.

Kritéria modelu (zveřejnit by se dalo):

• Deklarovaná cena vs. tržní cena v databázi (undervaluation flag)
• Struktura složek (existují skrytý obsah)
• Odesílatel a příjemce (jsou známé z podezřelých aktivit)
• Vzor objednaného zboží (např. nakupování \"léků\" z Číny hromadně = flag)

Výsledky:

• Výtěž nelegálního zboží zvýšen o 8 % bez zvýšení počtu inspektorů
• Detekce podsitin o 12 % vyšší než u náhodného výběru
• Inspektoři se mohou soustředit na highest-risk shipments místo rutinní kontroly

6. Výzvy a překážky: Proč je digitalizace v ČR tak pomalá

Přestože existují úspěšné projekty, velká část státní správy je stále zamrzlá v papíru a starých systémech. Proč?

Legacy IT infrastruktura

Mnoho státních institucí běží na 20–30 let starém kódu. Aby mohly implementovat AI, musely by nejdřív modernizovat základní infrastrukturu — což je nákladné a časově náročné. Například Registr obyvatel ČR měl být digitalizován už v 2015, ale dodnes běží na legacy systémech z 1990-tých let.

„Nemohu nasadit AI na systém, který běží na COBOL-u z roku 1992. Nejdřív musím zaplatit za migraci dat, která bude stát 2 roky a 500 milionů korun."

— IT ředitel velkého ministerstva ČR (jméno zaměňovatelné)

Nedostatek IT talentů

Česká republika má nedostatek senior AI specialistů a full-stack vývojářů. Podle studieMPO (2025):

• 3 200 volných míst pro AI specialisty v ČR (v soukromém sektoru)
• Veřejný sektor nabízí nižší platy (v průměru 35 tisíc Kč/měsíc pro juniory) versus private sector (50+ tisíc Kč)
• 80 % českých AI specialistů pracuje v zahraničí (Německo, USA, UK)
• Univerzity každoročně vytvoří jen ~400 absolventů AI/ML kurzů, ale poptávka je 5–10× vyšší

NAIS 2030 slibuje 5 000 nových AI specialistů do 2030 skrz AI Competence Center v Brně, ale to je ambiciózní plán na fiktivní časový harmonogram.

Bezpečnost a compliance

Státní správa je hypervigilantní ohledně bezpečnosti a GDPR compliance — což je samozřejmě správně. Ale mezi tím se vytváří přehnaná byrokracie:

• Aby státní instituce mohla použít jakýkoliv AI tool (i open-source), musí se vejít do schválení ÚNMZ, NÚKIB a často i právního oddělení. Jeden approval proces trvá 6–12 měsíců.
• Data sharing mezi úřady je legislativně velmi složitý — i když je to v zájmu efektivity (např. aby si sociální dávky a zdravotnictví mohly ověřit, že pacient není závislý na preskripcích).
• GDPR compliance je interpretován velmi strictně — třeba AI na detekci anomálií nesmí tréninková data uchovávat déle než několik měsíců, což zbytečně omezuje kvalitu modelu.

Procesy, legislativa, tuhost

Česká státní správa pracuje podle velmi právně a procedurálně závazných procesů. Aby se změnilo cokoliv, musí se změnit zákon, nařízení, či směrnice. To trvá roky.

Příklad: Aby mohl stát nasadit AI pro automatiizované rozhodování (třeba v sociálních dávkách), musí se změnit zákon o sociálních službách, aby to legislativně umožňoval — a to není jednoduchou cestou. Bez právní jistoty státní instituce nebudou riskovat.

7. Co musí Česko udělat jinak: Benchmark s Estonskem a Dánskem

Aby se Česka stalo lídrem AI ve veřejném sektoru, měl by se poučit z zemí, které to zvládly lépe.

Estonsko: E-estonie a digitální stát

Estonsko je v digitalizaci státní správy nejdále v Evropě. Jejich model:

• 99 % veřejných služeb dostupné online (vs. 18 % v ČR)
• Blockchainová identity (e-Residency) — digitální občanství pro cizince i Estonce
• X-Road — bezpečná datová sběrnice, která umožňuje bezpečnou výměnu mezi úřady bez duplikování dat
• Flat tax, bezpapírová legislativa — všechny zákony jsou verzované v Gitu (Git-based version control)

Klíč k úspěchu Estonska:

• Politická vůle — digitalizace nebyla „nice to have", byla povinná od politické špičky
• Centrální architektura — jeden standard pro všechny úřady (X-Road), ne každý dělá své věci
• Investice v čase — 25 let systematického vývoje, ne jen trendy projekty
• Talent retention — vysoké platy v publikném sektoru, aby státu nezutekali nejlepší lidé do soukromého sektoru

Dánsko: AI-first government

Dánsko zavedlo AI do státní správy inteligentně — ne všude najednou, ale tam, kde to mělo největší ROI:

• Sociální dávky — AI detekuje fraud a automatizuje rutinní případy (ušetřilo 150 milionů DKK/rok)
• Zdravotnictví — AI schedulery optimalizují návštěvy lékařů (snížilo se čekání z 3 měsíců na 2 týdny)
• Daně — AI chatbot odpovídá na 60 % daňových dotazů automaticky

Klíč k úspěchu Dánska:

• Agility — Umožnili si experimentovat. Pokud projekt nefunguje 6 měsíců, stahují ho
• Transparentnost — Veřejně komunikují, co funguje a co ne
• Regulace bez bariér — Dánská legislativa umožňuje automatizované rozhodování, pokud je to explicitní a transparentní

Co by měla Česka dělat

Na základě srovnání s Estonskem a Dánskem, Česko by mělo:

1. Urychlit modernizaci legacy infrastruktury — Vybrat 5–10 klíčových systémů (Registr obyvatel, eGovernment, atd.) a investovat do jejich upgrade. To bude stát miliardy, ale je to základna všeho.
2. Zvýšit platy v IT oddělení státu — Státní IT sektor ztrácí talenty. Bez toho se nic neposune. Zvýšit entry-level plat pro juniorní vývojář na 45–50 tisíc Kč/měsíc (jak to dělá Dánsko).
3. Zjednodušit approval procesy — Místo 12měsíčního approval cycle by měl být 4měsíční. Risk management ano, ale bez paralýzy.
4. Kopírovat Estonskou archekturu X-Road — Česko má plán na eGovernment Cloud, ale měl by být skutečně centralizován a povinný pro všechny ministry.
5. Dánskými metodami: Pilotovat a měřit — Vytvořit 10 malých AI projektů s měřitelným RO, komunikovat je veřejně. Pokud se osvědčí, scale up. Pokud ne, zastavit.
6. Regulatory sandbox aktivovat včas — ÚNMZ a ČAS musí sandbox spustit do 1. srpna 2026, jinak Česka čekají pokuty EU.

8. Čeklist pro organizace: Jak začít s AI v públických institucích

Závěr: Česko má potenciál, ale čas se krátí

Česká republika je na crossroads. Máme ambiciózní strategii (NAIS 2030), máme peníze (50+ miliard již investováno, dalších 19 miliard na cestě), máme příklady, které fungují (Finanční správa, Celní správa, ČSSZ chatbot). Ale máme i masivní břímě legacy infrastruktury, nedostatek talentů a procesy, které brání rychlé inovaci.

Klíčová data na která si musíme hlídat:

• 2. srpna 2026 — EU AI Act regulatory sandbox musí být operační. Pokud ne, pokuty za Českou republiku.
• Prosinec 2026 — Měl by být plný rollout AI chatbotu ČSSZ (pokud pilot prošel dobře).
• 2027 — Splatek NAIS 2030 na první kvartál: Jak moc se podařilo z plánovaných 19 miliard investovat?

Česko může v digitalizaci a AI státní správy dosáhnout úrovně Estonska nebo Dánska. Ale ne bez toho, aby udělalo těžké věci teď: modernizovat legacy IT (kterýžto je drahý a dlouhý), zvýšit platy IT zaměstnanců (aby se neodchod do zahraničí), zjednodušit procesy (bez ztrátya bezpečnosti) a měřit výsledky.

Čas je. Regulace EU už je zde. Globální trend k AI ve státní správě se zrychluje. Pokud Česko nejedná nyní, bude mít za tři roky infrastrukturu Polska a mentorství Rumunska.

---

Zdroje: NKÚ Audit digitalizace (leden 2026), DESI 2025, NAIS 2030 (MPO), DIA (Digitální a informační agentura), ČTÚ, ÚNMZ, EU AI Act, vlastní výzkum a rozhovory s odborníky na digitalizaci v ČR.