AI a vzdělávání v ČR: Jak školy (ne)využívají umělou inteligenci
Zhruba 69 % českých studentů pravidelně používá umělou inteligenci pro školní práci. Jenže kde se o AI dozvídají? Mezi těmi místy, kde se studentů nejčastěji něco o AI dozvídají, zaujímá škola jen čtvrté místo. Dál jsou sociální sítě, kamarádi a internet. To je paradox současného českého školství: studenti jsou v používání AI často napřed, ale školy jim v tom za sebou zůstávají.
Přitom Česká republika patří k lídrům v OECD v počtu učitelů, kteří AI aktivně používají. A existují projekty a iniciativy, které mohou školství změnit. Jenže jen, když budou všechny strany (ministerstvo, školy, učitelé, študenti) pracovat na stejné vlně.
V tomto článku se podíváme na to, kde se česká vzdělání s AI nachází, jaké jsou největší překážky a co opravdu funguje. Budeme mluvit o číslech, o tom, co nám říkají výzkumy, a o tom, co mohou dělat konkrétně školy a učitelé hned dnes.
1. České školství a AI: Kde jsme dnes
Česká republika má s AI v edukaci zajímavou pozici. Na jedné straně jsme podle dat OECD TALIS na předních místech v počtu učitelů, kteří AI používají. 46 % českých učitelů přiznává, že AI aktivně využívá ve své práci. To je výrazně výš než celosvětový průměr OECD, který je jen 36 %. Znamená to, že mezi českými učiteli je vysoká ochota experimentovat a učit se.
Jenže tady končí dobrá zpráva. Zatímco učitelé AI zkoušejí, studentů, kteří ji používají, je ještě víc. Výzkum AI Kompas 2026, který provedla společnost Scio, ukazuje, že 69 % českých studentů AI pro školní práci pravidelně využívá. Rozdíl je v tom, že učitelé si ji sami osvojují, ale školy ji zatím neintegrovaly systemicky do výuky.
Zajímavá je také data o tom, kde se studenti dozvídají o AI. Škola figuruje až na čtvrtém místě mezi zdroji informací. Dál jsou sociální sítě, kamarádi a internetové komunity. Pokud chceme, aby byla výuka o AI kvalitní a vyvážená, musí se situace obrátit. Škola by měla být primárním zdrojem kritického myšlení o AI, ne její poslední postavou.
Zajímavý je také rozdíl v postojích. Zatímco 67 % ředitelů českých škol podporuje používání AI, u učitelů je to jen 52 %. To signalizuje, že není sjednocená vize. Ředitelé vidí AI jako příležitost (zefektivnění, inovace), učitelé ale mají více obav. Ty jsou, ostatně, oprávněné: k AI mají často přístup jen ve své volné čase, bez školení, bez podpory IT a bez jasných pokynů, jak ji používat bezpečně a eticky.
2. Kdo v Česku vzdělává o AI (a jak)
Situace se ale začíná měnit. V posledních dvou letech vznikly v Česku iniciativy, které si dali za cíl systémově připravit české školství na AI. Pojďme se na ně podívat.
Program základka.ai: Školení pro každého učitele
Nejambiciózněji vypadá program základka.ai, který vznikl ve spolupráci Česko-americké univerzity (ČAUI), Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Národního pedagogického institutu (NPI). Program má jasný cíl: proškolit všechny české učitele základních a středních škol v AI během školního roku 2025/2026.
Co přesně program nabízí? Přes 100 hodin vzdělávacího obsahu zaměřeného na to, jak AI používat konkrétně v učitelské praxi. Nejde o to naučit učitele „co je AI" (to už víc či mín všichni vědí), ale jak ji použít při přípravě lekcí, hodnocení studentských prací, administrativa a především jak ji bezpečně a eticky integrovat do výuky. Program je bezplatný a dostupný v češtině.
AI dětem a Kurikulum AI: Obsah pro školy
Nezisková organizace AI dětem funguje v Česku od roku 2022 a soustředí se na to, aby studenti naučili AI kriticky a tvůrčě používat. Vytvořila Kurikulum AI, které zahrnuje zhruba 50 metodologií a lekcí pro základní a střední školy. Jde o konkrétní plány hodin, které mohou učitelé (i bez hlubších znalostí AI) používat přímo ve výuce.
Kurikulum je zaměřeno na to, aby studenti nejen pasivně „o AI" poslouchali, ale aby s ní pracovali: experimentovali s různými nástroji, učili se, kde je AI užitečná a kde má limity, a především aby rozuměli etickým a společenským aspektům AI.
NPI doporučení a AIDIG projekt
Národní pedagogický institut vydal tři vodítka a doporučení pro školy, jak se s AI vypořádat. Již 48 000 učitelů absolvovalo vzdělání v digitálních kompetencích, což je solidní základ. Novější projekt AIDIG, financovaný z Národního plánu obnovy, se zaměřuje konkrétně na AI v edukaci, bezpečnost a mediální gramotnost.
AI Olympiáda: Soutěž nové generace
Letos se poprvé konala první česká AI Olympiáda pro základní školy. Jde o soutěž, která motivuje studenty, aby se aktivně zabývali AI, nikoliv jen ji pasivně používali. Podobné soutěže v Evropě (třeba AI Olympiad v Polsku) ukazují, že to motivuje mladé lidi na dlouhý výhled.
3. Experiment ExploreEdu: Co jsme se naučili
Letošní rok přinesl důležitý experiment. Národní pedagogický institut ČR realizoval projekt ExploreEdu, který měl odpovědět na jednoduchou, ale zásadní otázku: Jaké je skutečné použití AI v práci učitelů a pomáhá jim to?
Výsledky byly pozitivní. Výzkum ukázal, že když mají učitelé k AI systematický přístup a školení, mění se jejich vztah k ní. Přestanou ji vnímat jako hrozbu a začnou ji vnímat jako pomocníka, který jim šetří čas a přináší nové nápady.
Jak učitelé AI skutečně používají
Data z ExploreEdu experiment ukazují konkrétní použití:
| Oblast | Jak učitelé AI používají | Přínosy | Procento učitelů |
|---|---|---|---|
| Příprava lekcí | Generování návrhů aktivit, variací lekcí, příkladů, cvičení | Šetří čas, zvyšuje variabilitu, inspirace pro diferenciaci | 72% |
| Vysvětlování | AI vygeneruje výklad témat v různých stylech a úrovních | Možnost individualizace, více perspektiv na problém | 58% |
| Hodnocení | Návrhy kritérií, feedback k pracím, analýza výsledků | Konzistentní zpětná vazba, čas na hlubší analýzu | 51% |
| Administrativa | Tvorba skript, plánování, reporty, komunikace s rodiči | Úspora času, profesionálnější dokumentace | 64% |
| Podpora různorodých studentů | Vysvětlení v různých jazycích, adaptované materiály | Větší inkluze, přístup k individuálním potřebám | 43% |
Co zajímavého vidíme? Nejvyšší procento učitelů AI používá právě k přípravě lekcí a administrativě — tedy k činnostem, které nejsou přímá výuka. To není překvapivé, ale je to důležité: pokud AI učitelům šetří čas na rutinní práci, mohou věnovat více pozornosti samotným studentům a jejich učení.
Druhá zajímavost: jen polovina učitelů používá AI k hodnocení. Proč? Pravděpodobně proto, že se zde vyskytují největší obavy — strach, že AI dá subjektivní feedback, že nebude rozumět kontextu, nebo že ji lze obejít. To jsou legitimní obavy, na které se vrátíme později.
4. Temná strana: Podvádění, detekce a akademická integrita
Musíme ale mluvit i o tom, kde je situace vážnější: o používání AI ke podvádění. Data jsou alarmující.
Růst AI podvádění
Za poslední čtyři roky (2022–2026) vzrostlo podezření na používání AI ke školnímu podvádění o 400 procent. Rok 2022: 1,6 incidentů na 1000 studentů. Rok 2026: 7,5 na 1000. To není marginální fenomén — v průměrné střední škole s 800 studenty to znamená skoro 60 incidentů za rok.
Ještě horší je to, co ukazují průzkumy o používání AI v práci:
- 92 % studentů přiznává, že používá AI pro školní práci
- 88 % z nich ji používá i pro práce, které jsou součástí hodnocení
- 94 % AI-generované práce zůstane nedetekovano bez vědomého hledání
Poslední měřítko je klíčové: AI detekční nástroje jsou velmi nespolehlivé. Podnik AI-Check a dalších detekčních služeb tvrdí, že jejich přesnost je 70–80 %, ale v praxi se ukazuje, že je horší. A když se detekční nástroje mýlí, často se mýlí ve prospěch AI (tedy vydávají AI-generovaný obsah za lidský) nebo mají sistemickou zaujatost proti non-native anglicko mluvícím — což v České republice znamená skoro všem.
Český skandál: Konkurz a umělá inteligence
Letos v březnu odkryla česká stránka financnigramotnost.cz ve své investigaci, že v soutěži o ceny byla podána řada prací generovaných AI. Soutěžící je předkládali jako své vlastní. Když si zdarma najali AI ke generování, ušetřili si čas a mnohdy si vytvořili konkurenční výhodu. Ti, kteří psali svoje texty sami, skončili za nimi.
Případ jasně ukazuje, proč není problém jen ve školách — je to v celé kultuře, jak chápeme kreativitu a práci. Pokud máme jednoho člověka, který 3 hodiny tvoří text sám, a druhého, který ho 5 minut nechat vygenerovat AI, pak v současném světě AI vypadá druhý člověk jako chytřejší, nikoli jako podvodník. Ale měl by?
Proč detekce selhává (a proč může být problémem)
Detekční nástroje (jako OpenAI Detector, GPTZero, atd.) mají dva hlavní problémy:
1. Nízká přesnost. Podle studií je jejich přesnost 55–75 %, což je horší než házení mincí v některých případech. Zvlášť problematické je, že mají zkreslení proti textům psaným non-nativními mluvčími angličtiny (a angličtinu používají i jako metriku pro ostatní jazyky). Student, který je Čech, bude mít vyšší podezření na AI, jen proto, že jeho angličtina (i když je jeho) vypadá „moc dokonale".
2. Mohou být falešně pozitivní. Když nástroj říká „toto je AI", ale opravdu to psali studenti sami, pak se mohou dostat do absurdních situací: student si bude muset soudně dokazovat, že jeho vlastní text je jeho vlastní. Je to inversní zátěž důkazu a není to spravedlivé.
Detekce také není odpověď na problém. Pokud budeme jen hledat podvádění a trestat je, budeme stále běhat na místě. Lepší je problém řešit na kořeni: změnit, co a jak se hodnotí.
Pozor: Detekční nástroje nejsou záchrana
Nástroje na detekci AI jsou nespolehlivé. Mnohem důležitější je změnit způsob hodnocení: od detekce k redesignu úloh. Místo „Napiš esej, která bude zcela tvá" zadejte „Napiš esej, ve které využiješ AI k vyhledávání a pak mi vysvětli, proč jsi každý argument zvolil". Prvně asi detekujete podvádění. Druhý způsob učí.
5. Co funguje: Od detekce k redesignu výuky
Existují školy a vzdělávací systémy, které řešily dilema AI a podvádění jinak. A výsledky jsou lepší.
Redesign úloh: Finský a estonský model
Finská a estonská školství, která jsou v Evropě vedoucí, neřešily AI zakazováním nebo detekováním. Řešily ji změnou toho, co a jak se zadává. Namísto uzavřených úloh („Napiš esej na téma X") začaly zadávat úlohy otevřené a kontextové:
- „Použij AI k vyhledání tří článků o tématu X, pak mi vysvětli, proč si myslíš, že jsou důležité"
- „Vygeneruj si s AI otázky na tento text a poté je sama/sám odpověz"
- „Použij AI k vytvoření první návrhu, pak mě porad, jak jej chceš vylepšit a proč"
Výsledek? Když se úlohy redesignují takto, poklesne počet incidentů akademické integrity o 40 procent — nezávisle na tom, zda školy používají detekci či nikoliv. Důvod je prostý: když student ví, že bude muset obhájit svou práci, vysvětlit rozhodnutí, prokázat porozumění, pak na AI stačit nemůže. AI se stane jeho nástrojem, ne jeho náhradou.
UNESCO rámce: Co se mají studenti naučit
UNESCO v loňském roce zveřejnilo rámce AI kompetencí pro studenty i pro učitele. Nejde jen o to „jak AI používat", ale o celý soubor dovedností:
- Technické dovednosti: Jak nástroje fungují, jaké mají limity, jak s nimi pracovat
- Kritické myšlení: Kde je AI užitečná, kde ne, kdy ji zkusit a kdy ji ignorovat
- Etika: Jak AI ovlivňuje společnost, jaké jsou její vlivy na rovnost, soukromí, práva
- Kreativita: Jak AI použít jako pomocníka pro tvůrčí práci, ne jako náhradu
Český kurikulum se začíná tímto směrem pohybovat, ale zatím to není systémové. Je to otázka vůle a financí.
Praktické tipy pro učitele a vedení škol
- Redesignujte úlohy: Místo "napsat esej" zadejte "najít zdroje, AI je zpracovat a ty vysvětlit své rozhodnutí"
- Učte AI kriticky: Předstírejte, že AI je soupeř. Nechť studenti hledají chyby v AI výstupech
- Vytvořte bezpečné prostředí: Netreste první pokus. Nechť se studenti zbavují strachu a experimentují
- Sledujte proces, ne jen výsledek: Všimněte si, jak student pracuje. Zeptejte se: "Jak ses k tomu dostal/a?"
- Používejte AI i sami: Pokud ji nebudete používat, nebudete ji moci učit. Experimentujte, udělejte chyby
- Buďte transparentní: Řekněte studentům, kde AI v tříd je a není povolená — a hlavně PROČ
6. Bariéry a co s nimi
Pokud jsou projekty jako základka.ai a AI dětem tak skvělé, proč už nejsou všechny české školy připraveny na AI? Existují bariéry. A jsou reálné.
Bariéry na straně učitelů
Výzkumy ukazují tři hlavní překážky, které učitelé cítí:
1. Nedostatek času (31 %): Učitelé jsou přetíženi. Příprava na AI, experimentování s novými nástroji, přeučování se — to všechno vyžaduje čas. A učitelé čas nemají. Jednoduše jim ho chybí.
2. Nedostatek technické podpory (28 %): Ne všechny školy mají IT specialistu, který by pomoohl s implementací. Školy v malých městech nebo na venkově mohou mít jen jednoho IT člověka na 500 studentů. Není realistické očekávat, že bude mít čas na to, aby školil učitele v AI.
3. Strach z rizik (30 %): Učitelé si kladou otázky: „Co když AI bude obsahovat chyby?" „Co když bude generovat obsah, který není vhodný?" „Co s ochranou dat?" Tyto obavy jsou legitimní a bez jasného průvodce se teachers cítí ohroženi.
Rozdíl mezi řediteli a učiteli
Zajímavá polarita: 67 % ředitelů chce AI ve školách, ale jen 52 % učitelů to podporuje. Proč? Ředitelé vidí AI jako cestu k efektivnosti a inovaci. Učitelé vidí ji jako další věc, kterou si musejí připravit, a která by je mohla zatáhnout do etických a právních problémů bez jasné ochrany.
To není otázka, která se řeší školením samotným. Je to otázka vůle na nejvyšší úrovni říci: „Pokud budou učitelé používat AI při plnění svých povinností, budeme je podporovat a chránit." Bez tohoto záväzku bude AI v školách jen tam, kde jsou jednotlivci ochotní nést riziko sami.
Infrastrukturní a finanční hranice
Některé školy nemají dostatečné připojení k internetu. Některé nemají počítače pro všechny. Některé mohou nabídnout AI jen jako "volitelný nástroj" v angličtině nebo informatice. To není systémové řešení.
EU funding z Národního plánu obnovy je na to zde, ale skončí během v roce 2027. Co pak?
7. Budoucnost: Co čeká české školy
Pokud se podíváme o pár let do budoucnosti, je jasné, že AI v edukaci není opcí — je to realita. Otázka je jen, jakou formu bude mít.
Revize Rámcového vzdělávacího programu
MŠMT pracuje na aktualizaci Rámcového vzdělávacího programu (RVP) pro základní a střední školy. RVP je dokument, který určuje, co se má vyučovat a jak. Letos by měly začít konzultace o tom, jak do něj integrovat AI — nejen jako obsah učiva, ale jako crosscutting téma, které se dotýká všech oborů.
Pokud se to podaří dobře, pak za 2–3 roky by měl každý student vědět, co je AI, jak ji používat a jak ji kriticky hodnotit — bez ohledu na to, jakou školu navštěvuje.
NAIS 2030 a EU přispívají
Česká Národní AI strategie (NAIS 2030), schválená vletos létem, zahrnuje vzdělávání jako jednu z klíčových oblastí. Jsou tam peníze, jsou tam cíle. Ale implementace bude trvat léta.
EU rovněž zavádí Digital Education Action Plan 2025–2027, který podporuje členské státy v integraci AI do školství. Existuje tedy mezinárodní tlak a podpora.
Co to znamená pro praktické školství: Vize 2027–2030
Pokud všechny tyto iniciativy budou fungovatcích dobře, měli bychom do roku 2030 vidět:
- AI literaci v RVP: Základní znalosti o AI budou součástí povinné výuky
- Školená učitelská síla: Každý učitel bude mít přístup k aktuálnímu vzdělávání o AI (pokud bude chtít)
- Technické vybavení: Budou existovat standardy na to, jaký přístup k AI nástrojům by měl být k dispozici v školách
- Jasné pokyny: Nebude to ponecháno jen na jednotlivcích — budou existovat systémové doporučení pro akademickou integritu a etické používání
- Partnerství veřejný sektor — soukromý sektor: Technologické firmy (OpenAI, Google atd.) budou mít vzdělávací programy pro školy
Je to ambiciózní. A bude záviset na tom, jestli politici, ředitelé a učitelé budou spolupracovat.
8. Praktická příručka: Kontrolní seznam pro vedení škol
Pokud jste vedoucí školy a chcete začít se zavádění AI, tady je konkrétní seznam kroků. Není to vědecký základ — jsou to věci, které fungují v praxi.
- Vytvořte AI tým v osobě jednoho člověka: Může to být inovativní učitel, IT specialista, nebo externí konzultant. Někdo, kdo bude za to zodpovědný.
- Seznamte se se základka.ai: Je bezplatný. Podívejte se, co nabízí. Myslíte si, že by to mohlo vaší škole pomoci?
- Zjistěte, jak vaši učitelé AI už používají: Zeptejte se. Jsou překvapení. Někteří ji už třeba využívají, jen o tom neví, že by měli.
- Začněte malým pilotem: Neintegrujte AI do všeho najednou. Vezměte si jednu třídu, jednoho učitele, jednu předmět. Experimentujte.
- Vytvořte školní politiku (alespoň na papíře): Kde je AI povolena, kde ne, jak s ní pracovat. Dejte to na intranet. Buďte transparentní.
- Investujte do nástroje pro podporu akademické integrity: Nikoliv do detekce, ale do redesignu výuky. Podívejte se na nástroje, které podporují procesem orientované zadávání (jako Google Classroom extensions, nebo lokální řešení).
- Školte své učitele, ale reálně: Nemůžete čekat, že si je najdou čas studovat 100 hodin. Nabídněte jim 5–10 hodin v průběhu školního roku. Udělej online workshop nebo pozvi externího lektora.
- Monitorujte a upravujte: Každý čtvrt roku se zeptejte: co se osvědčilo, co ne? Buďte flexibilní.
- Budujte komunitu: Spojte se s jinými školami, které dělají to samé. Sdílejte zkušenosti. Nejste sami.
- Hledejte finance: RVP a AIDIG projekt financují různé iniciativy. Zjistěte, na co se můžete přihlásit.
Závěr: Česko má příležitost
Česká republika stojí na zajímavém místě. Studenti AI používají. Učitelé ji začínají používat. Existují iniciativy, které je to učit. Infrastruktura se buduje.
Ale stejně jsme uprostřed. Nejde jen o to přidat AI do učivů a doufat, že bude fungovat. Jde o to vytvořit kulturu, kde je AI nástroj pro kritické myšlení, ne náhrada za něj.
Největší riziko není, že se studenti budou snažit AI zatajit. Největší riziko je, že si myslíme, že máme čas. Máme ne. Třída, která letos jde do devátého ročníku, bude mít během osmi let vysokou školu nebo prvního zaměstnání, kde se bude pracovat vedle AI. My jí musíme připravit dnes.
Jak na to? Pomocí programů jako základka.ai, inovativních učitelů, podpory vedení a vůle říci: „AI v edukaci není grešem, je to příležitost — pokud ji budeme dělat dobře."
Česko může být jednou z prvních zemí, která to udělá správně. Má na to kapacity, má projekty, má talenty. Potřebuje jen věřit si a pokročit.